Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pozice Československé strany národně socialistické v Radě svobodného Československa
Malý, Michal ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pozicí Československé strany národně socialistické v exilové Radě svobodného Československa. V úvodu práce je představen poválečný vývoj ČSNS. Důraz je kladen na události popisující pozici ČSNS v tehdejším politickém systému až do únorového převratu a emigrace. Druhá část práce popisuje počátky a obnovení ČSNS v exilu a ostatní exilové politické strany spojené s Radou svobodného Československa. Třetí a hlavní část práce popisuje Radu svobodného Československa. Rada je zde rozdělena do jednotlivých podkapitol. Tyto podkapitoly popisují historii vzniku, organizační strukturu, krize a politiku Rady. Jejich účelem je poukázat na práci ČSNS v jednotlivých orgánech Rady a účast na tvorbě její politiky. Závěrečná kapitola porovnává Národní výbor československý a Radu svobodného Československa s cílem poukázat na jejich rozdíly a zdůvodnit je.
Periodický tisk na Kutnohorsku v období 1918-1948
Pražáková, Hana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Periodický tisk na Kutnohorsku v období 1918 - 1948 mapuje proměny, kterými prošel regionální tisk na Kutnohorsku ve sledovaném období, a zasazuje je do kontextu dobových událostí. Nejprve je dodána definice Kutnohorska i s jeho základní demografickou a geografickou charakteristikou. Jelikož struktura periodického tisku na Kutnohorsku v období první republiky plynule navázala na situaci před první světovou válkou, je dále popsaná krajina periodického tisku Kutnohorska před rokem 1918. Můžeme sledovat, že již před rokem 1918 vycházelo na Kutnohorsku velké množství politických i spolkových periodik a to platí i pro meziválečné období. Po mnichovských událostech do počátku okupace však dochází nejprve k proměně struktury politického tisku a následně k jeho úplnému zániku. Do března 1943 je na Kutnohorsku zastaven také veškerý tisk spolků a zájmových organizací. Po roce 1945 již nedochází k obnově předválečné situace. Většina listů politických stran přesunuje své vydávání do jiných regionů a spolky nedostávají kvůli nedostatku papíru povolení k vydávání vlastních periodik. Po únoru 1948 většina zbylých periodik Kutnohorska zaniká a od padesátých let se tvoří nová struktura periodického tisku založená na sovětském vzoru, která klade důraz na zakládání závodních novin. K nejvýznamnějším periodikům...
Politické programy české reprezentace ve druhé polovině 19. století
Zikmund, Michal ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Diplomová práce Politické programy české reprezentace v druhé polovině 19. století se zabývá programovými dokumenty i praktickou činností českých politických stran, ať už více či méně institucionalizovaných, mezi lety 1848 (březnová revoluce) a 1918 (zánik Rakouska- Uherska). Nejprve poskytuje obecněhistorický úvod (kapitola 1) a následně zkoumá programy politických stran ve třech širokých oblastech, definovaných jako 1) Uspořádání říše, státoprávní otázky (kapitola 2); 2) Ústavnost, občanské svobody a postavení občana (kapitola 3) a 3) Národnostní otázky (kapitola 4). U každé toto otázky je shrnut program státoprávní šlechty, národní strany (do roku 1874), resp. staročechů (od tohoto roku), mladočechů, sociálních demokratů, agrárníků, katolických stran, národních socialistů, pokrokářů a státoprávníků, realistů a anarchistů. V závěru se autor pokouší o vlastní charakteristiku zhodnocení činnosti české politické reprezentace, jakož i jejího významu pro vývoj po roce 1918.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.